KosmoWatch

Pokud se rover Mars Science Laboratory (MSL) dostane v roce 2010 bez poškození na povrch Marsu, bude za to NASA vděčit inspiraci z vrtulníku Sikorsky S-64 Skycrane.

Plošina Sky Crane se má totiž také určitou dobu vznášet nad povrchem Marsu (na rozdíl od vrtulníku pomocí raketových motorů) a položit na vhodné místo rover MSL, zavěšený na lanech pod plošinou. Po uvolnění MSL má nakonec Sky Crane ještě kousek poodletět a dopadnout v bezpečné vzdálenosti od roveru.

MSL bude první mise NASA, využívající tohoto způsobu přistání, ale pokud se osvědčí, počítá se s ním i pro další mise. Princip Sky Crane totiž umožňuje přistání i v poměrně náročném a neznámem terénu, který navíc nijak nepoškodí. To se může hodit při počátečních misích na povrch Měsíce, nebo pro misi s návratem vzorků z Marsu k Zemi.

Sky Crane způsob přistání byl pro MSL zvolen v roce 2003, kdy se ukázalo, že MSL je příliš těžký na přistání pomocí airbagů. Také neúspěch přistání Mars Polar Landeru v roce 1999 podpořil hledání nového řešení. Obtíže při sjíždění roverů Sojourner a MER ze svých landerů nakonec vedly k rozhodnutí, umístit rover na povrch přímo.

MSL bude nejprve klasicky brzdit pomocí tepelného štítu a padáků. Ve výši 1000 metrů nad povrchem budou zažehnuty raketové motory plošiny Sky Crane, které zajistí další řízený sestup. Ve výši 35 metrů začne Sky Crane spouštět rover MSL na lanech podobně, jak to dělá vrtulník Sikorsky S-64 se svým nákladem. Jakmile se kola roveru dotknou povrchu, lana se oddělí a Sky Crane se zbytkem paliva odletí ještě 500 až 1000 metrů daleko.